sobota 17. dubna 2010

Gustloff // Ze série Loď, na kterou myslím / České děti zlomky...

Gustloff - - přese všechno překonává Katyň, Drážďany, Kartágo, Tróju. Všepřekonávající představa města, které nastoupí na parník, a pak se potopí...

Jak soudit člověka, který bez známky nejistoty soudí všechny kolem sebe...A co když někdo tvrdí, že jen život v páru je plnohodnotný... A co když [PS  - a co když mám dnes publikační náladu]

sobota 10. dubna 2010

Neštěstí Karas byl ušetřen /

Strašný patnáctihodinový sedánek. Kupa keců, z kterých mi je teď zle. A pak hora pokusů o blasfemii, řekněme, cesta po dně - "Ideje - bába tě poleje" a taky "Duch? Bubák!". Zopakoval jsem si nejoblíbenější vtipy a vychutnal jejich dopad - převážně tematika (konceptu) rasy.

Odměnou za vytrvalost byly teologovy historky: hrabalovské vyprávění o dějinách menstruace, a pak příběh o průjmu s pracovním názvem Tři zastavení.

Zásadní zjištění - nejkrásnější citoslovce je KRÁÁÁ. Zvuk svobody a lhostejnosti, u opilce určitě. Mňau, haf a ostatní se musí jít schovat před takovým zvukem . . 

pondělí 5. dubna 2010

"Budovat svou další existenci" / "Ví, co chce" /

Hláška: Cítil jsem se sám sebou. Chvilku jsem zaváhal, jestli má cenu to ještě zkoumat, rychle jsem došel k závěru, že z onoho textu bych stejně nepochopil, co to znamená . .

Ale přece . . mohl jsem mu to uvěřit, aniž bych chápal, jaký stav ta věta popisuje? Je to nějaký stav autenticity? Momentalní nedostatek odcizení - - čeho od čeho? Cizota sama sobě vlastní . . Připsat Jandlovo Z cizoty na seznam četby - třeba je název dostatečně doslovný, aby se vše vyjasnilo.

(Ano chtěl jsem psát o něčem jiném, ale nechám to na jindy)