Strašný patnáctihodinový sedánek. Kupa keců, z kterých mi je teď zle. A pak hora pokusů o blasfemii, řekněme, cesta po dně - "Ideje - bába tě poleje" a taky "Duch? Bubák!". Zopakoval jsem si nejoblíbenější vtipy a vychutnal jejich dopad - převážně tematika (konceptu) rasy.
Odměnou za vytrvalost byly teologovy historky: hrabalovské vyprávění o dějinách menstruace, a pak příběh o průjmu s pracovním názvem Tři zastavení.
Zásadní zjištění - nejkrásnější citoslovce je KRÁÁÁ. Zvuk svobody a lhostejnosti, u opilce určitě. Mňau, haf a ostatní se musí jít schovat před takovým zvukem . .
Žádné komentáře:
Okomentovat