Stěhování 2

Tak už je to tam, můžete navrhnout vkusný patkový font, který bude mít i české znaky: http://vykotlanost.tumblr.com/

Citím touhu se stěhovat

Prozatím třeba jen blog na tumblr. Těším se, až to vyzkouším: http://www.bloggertotumblr.com/

Toužím po jednodušší šabloně a v bloggeru mi to nějak nejde...

Pondělí

Oči skoro nevydrží pohled do monitoru. Hlava mi třeští. Vincentka, ibuprofen, KFC. Velký Víkend za cenu ztraceného pondělku. Byla by to velká přísnost bavit se u sklenice černého čaje - "hipsta level 89".

Cestou na záchod potkám blonďatou nafoukanou architektku ze studia vedle, jak jde na záchod. Její nafoukaný obličej a nafoukaná trvalá a nafoukané šaty jdou defekovat!! Snažím se tou představou srovnat s její nafoukaností, která mě den co den uraží. (Jsem hodně urážlivej a poslední dobou taky mívám pokrytecký proslovy prosycený falešnou skromností - je to hnusný, když se to začne valit.)

Zeman, největší Killoš / další agitační post

"Nikdy jsem na svojí funkci nelpěl"

když už jednou jsi:
jednou jsi dole
jednou nahoře
když už jednou jsi nahoře:

Jako komparatista univerzit

Stejně to pořád nechápu - chtěl jsem studovat knihovnictví a informační vědu - neměli jsme jednotný informační systém a nikomu to nevadilo (co pedagog to jeden systém a pokud možno další heslo a přihlašovací jméno)..a vyučující a 30 spolužaček byly všechno tak trochu "soudružky".

Teď na to vzpomínám, když mi na emailem přijde oznámení, že vyučující nahrál do systému nové materiály pro seminář. WTF! Na filmový a divadelní vědě v Olomouci. Chápete? A k práci na seminář jsem dostal pětiřádkovej komentář! Vole! To je prostě jinde, úplně jinde.

Stáří

Včera na pivu s Nosálem, co se na týden vrátil z Londýna. Měli jsme skvělý nápad udělat vzpomínkovou návštěvu v Řetězové literární, dát si pivo a šachy.

Město je ošklivé

Ráno chci přijít na vlak včas - nestihnu kvůli tomu použít deodorant, a co hůř: pod kabát si vezmu vlněný svetr tak tlustý, huňatý a teplý, že by stačil místo kabátu.

I já mám předky z Černé Hory (jako každý)

Mitl-ojrópa.. Se zase sešla. Potomci sedláků, proletářské děti, dědici bělogvardějců, zběhlých legionářů (tzv. meta-dezertér) i nešťastných kulaků a všichni ostatní se sešli u našeho stolu. Sokolové, junáci, pionýři. Veterináři, betonáři a můj porodník. Pijáci a dámy v rozpacích. Sprosté historky a klopení zraku. A "všichni jsme dělali chyby" a teď tu jsme "padouch nebo hrdina - všichni jedna rodina".

Jak by nebylo, co se neprosouká hrdlem paměti?

zeleň ostřice ztmavla a slunce zmizelo
Zůstaňme venku, když ještě neprší
řekla mi sestra

co si myslí
budeme snad čekat až se rozprší a pak vyrazíme k domu?
pojďme pod kaštany, mám ještě dvě cigarety

-/-/

jdu
Na Vítěznym náměstí
voněj lipíčka
hranatý a barevný

BankoMat

Dva obyčejní muži se seznámí u bankomatu, který jim oběma odmítl vydat peníze. To je rozzlobí a taky sblíží natolik, že se rohodnou společně vyloupit banku.

Jak se stát Václavem Havlem / črta

Napiš manuál-
Pěstuj knír
už kupuj startky
dělej jako manuál
val sudy

(už nezbylo dost uranový rudy

disent
zpestření
normalizační nuda
publikující nula
deník píšící mulat
a sestřenice byla kulak

Kdo je u vás ředitel / mongoloid mystery shopper

Námět: dva jednatelé firmy najímají polo-imbecilní osoby, aby testovaly kvalitu zákaznického servisu firmy pomocí nesmyslných dotazů a poptávek.

Zaměstannci na to přijdou až po letech: V restrospektivním vyprávění se dozvídáme, jak po vlně imbecilních dotazů a požadavků všichni odešli dělat práci, kde není třeba jednat s lidmi. Firma po jejich odchodu zkrachovala.

Majitelé skočili do aktivní sopky, když zjistili, že investice do "mystery shopperů" zničily jejich firmu finančně i personálně.

Dnes jsem si přispal a:

Dnes ráno: extrémně dlouhý sen o invazi cizáků/občanské válce.. strašné .. probudil jsem se, až když "nás" zbývalo posledních pár.

Stříleli z kulometů v ulicích, ty byly podobné nádražním nástupištím. My jsme neměli dostatek zbraní.

Myslím, že vůdkyní našeho odporu byla irská premiérka, ale tím už si nejsem tak jistý.

Svažitost - poslední hrstka utíká do kopců zarostlých podzimními lesy.

O práci (na zahradě) I

udělal jsem si mozoly
při sekání trávy
motorovou sekačkou
tak je to se vším

nedělní chvilka

libovej řízek
vobalenej ve starejch zprávách
z domova

dívam se na hřbet svojí ruky
nečitelné znaky
byly mi vyryty na kůži
ve chvilce nepozornosti

- -
Po větší dávce kofeinu mě na pár desítek vteřin zaplavuje euforie.
Nahrazuje ji únava. Klížení očí, slabost.
---

- - -
Včera jsem dokoukal Modern Times. Pak jsme s bratrem sjeli všechny bondovky s Piercem B. - i když venku bylo nádherně...

čtvrtek

Dneska jsem
ráno zakoupil luxusní rohlíky. (a pak je snědl k obědu, s máslem)
Četl o tom, že Thomas Bernhard brojil proti přílišnému rození dětí.
Na twitteru četl citace z té samé ádvojky, v jaké četl o brojení.
Zapsal si předměty pro první ročník nového studia.
Rozčiloval se nad požadavky klientů.
Přemýšlel o lepší budoucnosti - tzv. denní snění..
Přemýšlel o ženách.

Trailer

Než jsem si šel lehnout, rozhodl jsem se podívat do matčiny knihovny. -Na večírku byla řeč o Jo Nesbo/-vi. Vytáhnu jeden z nedotčených svazků, který putoval z pod vánočního stromečku rovnou do knihovny..

Sídliště Máj života

Toluenem nasáklý život
Spravuji záplatami z písku
Diskuse
Klovance
Klovatina
Polonium
Napolo
Kolonadovat
Remuláda*
Škrtám ve svojí osmisměrce
Pak přestanu vyškrtávat
Zvednu oči
A zase - uspává mě ten šum


* (a romuláda)

Z rodné vsi

Na autobus ze Zličína do Hostivic čeká se ve spořádané frontě, jeden za druhým od prvního až ke čtyřícátému - autobus přijede a lidský had se do něj vsouká od prvního až po čtyřicátého, jako dvojník Davida Ratha souká do sebe uzeninu na reklamě na kostelecké uzeniny.

Pamatuju si, jak jsem s tatínkem chodil telefonovat na náves do telefonní budky, stejná spořádaná fronta na telefonování, (fronta ke zpovědi?). Až v devadesátých letech dostali jsme dvojlinku - společnou s domácností páru důchodců, co si za rohem nechali postavit malý přízemní montovaný domek v pistáciové barvě, přesně na místě, kde dřív bylo oplocené prostranství* a plechová bouda a v té boudě teta Zdena v létě v zimě vyměňovala lidem plynové bomby, teď je úřednicí.. a její dcera magistrou politologie atd. atd.

A pak revoluce: telefonní karty - panebože - telefonní karty... - telefonní automaty už jsou zase všechny vyměněné "zpátky" a dá se volat za drobné - ale kdo si dneska pamatuje čísla..

Představa: v celé obci je jeden telefon, a tak na odposlouchávání telefonátů celé obce stačí jeden důstojník. Zpovědní důstojník.

*A za tím plotem je skupina obřích kaštanů, (tak velkých, že je pod sukněmi jejich korun pořád šero), na zemi pod nimi je hřiště školky (kam jsem taky chodil), a pod tím hřištěm kosti Hostivičáků, pokud je někdo nevybagroval.. vede tudy hranice Hostivic a Litovic, dříve to byl okraj vsi.., než dvě vesnice přirostly k sobě, a protože to byl okraj vsi, právě tady byl hřbitov.

Teď je hřbitov daleko daleko za vsí - škoda - je to hezká představa - v klidu si tlíte a nad vámi výskají děti - rostou z vás pampelišky, z kterých upletou věnečky/které ony rozfouknou...chtěl bych tlít dětem, tlít pro děti..

Když jsem v Praze

Lživé květy: puget denního tisku probrouzdám
Ve vietnamských večerkách halasně tykají - když to slyším tiše mlčím
I kázání basní je rouhání!
Na tramvaj číslo Padevět..
Na schůzi vlastníků pozemků na území Komančů
Teče mi mrkev z nosu
Asfaltéři tokají - soumrak, kouř, vyhasínání

Knihex humor

mimochodem

mimochodem - měl jsem jednání s člověkem jehož obličej vypdal extrémně chlípně - později popíšu podrobněji

Zábranský zas prej něco napsal

Zápisky z kupé

Po hodině si zvyknu na strašlivý hluk vlaku - když jsme vyjížděli z Olomouce, připadalo mi to, jako bychom byli v nějakém průmyslovém provozu - strašné, zapisuji si v kupé po hodině ve vlaku z Olomouce.

Nemotorný myslivec účetním

daň z prázdné hodnoty
daň z prázdné tváře
daň z prázdného výrazu
daň z neukončeného zápisu
proměnná daň

kaňka na kalkulačce
laňka daněk na posedu
ruce z ledu tají na papíru

Poznámky, které už určitě někdo udělal I

Připadá mi, že teď žiju tak, že:

Pořád čekám, až se něco načte, zapne, dostahuje, donahraje, doobnoví, douloží, bezpečně vypne, naběhne, naskočí.. Překotné činnosti ještě přetrhované načítáním obsahů z pamětí do monitorů..prodlevy mezi vkládáním a získáváním informací.

Když mi vrže a kaňká pero, vezmu si tužku (a když se mi láme tuha při ořezávání, vezmu si verzatilku, když mě nebaví ořezávat verzatilku začnu psát kuličkovým perem atd. atd.)

Rakovinotvorné zplodiny ve vzduchu, který dýchá moje ucho z telefonního aparátu

Cítím, jak se mi to zarývá pod kůži a otravuje mě to.
Jako když člověk prochází oblakem rakovinotvorných zplodin
z jámy plné hořícího eternitu.

když musím dělat kšeft
Rakovinotvorné zplodiny ve vzduchu, který dýchá moje ucho z telefonního aparátu
Jdou se usadit přímo v mém mozku

Paprsky emailového klienta
Mi vypalují sýtnice
A zřítelnice
Re: Re: Re: Re?

Průběžná hlášení

Hlášení o přidání spoje:
Slíbil jsem si, že ať už další přijímací zkoušky (tentokrát KDFMS FF UPOL ) v řadě dopadnou jakkoliv, začnu vyvěšovat svoje recenze a podobné texty na internet. A i přes jistý stud to realizuji na:

http://vkrecenzuje.tumblr.com/

Časem snad budou pravidelně přibývat aktuální a užitečné "věci".



Hlášení o zpoždění:
Poznámky z cesty do Olomouce nahraju v nejbilžších dnech.

Skinheadi

Den, kdy jsem nafasoval své první vizitky - o půlnoci potkám známého, nadšeně mě zdraví, vede obchodní jednání s jednatelem firmy, kde dělá projekťáka, tak to jsme oba projekťáci! Úžasné. A vyměníme si vizitky. Směřují hovor k pracovním věcem. Tak jim svěřím, že je to hrůza - zákaznici jsou paka, nemám je rád - doufám, že si trochu navzájem postěžujeme na zákazníky, místo toho mi oba mladí muži zcela vážně a s nadšením zdělí, že zákazníci jsou lidé, co mají sny a my jim je pomáháme plnit! Během deseti minut je opouštím.

daleko zajímavější věc: Cestou z práce: černý VW Golf, stažená okýnka, vepředu sedí dva skinheadi v černých bundách - oholené hlavy a obličeje září světle růžovou barvou. S hlavou mladíka na sedadle spolujezdce se mazlí černovlasá dívka sedící vzadu v autě. Taková skinheadská idyla. -Už je tu vidím druhý den, mám pocit, že hlídají plot, který kryje právě započatou mega-stavbu: nikdo tady na tu tu plechovou zástěnu nebude nic psát, pokud mu to nepovolíme.