Ještě když vládly mrazy - ("ČR olizovaly sněhové jazyky") - bolestnou cestou z nádraží domů se, možná trochu nuceně, začnu usmívat a potom přímo chechtat - vzpomenu si totiž na vyprávění rodičů o návštěvě u rodiny DZS - před několika měsíci totiž DZS svůj individualismus a touhu po pohybu převrátila v zvláštní koníček - začala chodit na kurzy tance u tyče - třeba jí jednou spolužačky z filologie budou závidět - ale to mě nerozesmálo - ani to, že si pořidila vlastní tyč domů. Znáte jistě tu měšťanskou scénku "Naše malá vám zahraje na klavír. Lolinko, zahraj tady hostům něco hezkého na klavír." Ano DZS v biedermaierovém settingu nedělní návštěvy skutečně tančila pro pobavení mých rodičů u tyče - ne že by byla ošklivá - ale asi by mi z trapnosti zaskočila bábovka.
A taky: Zdrží se. Je na cestě z Hostivic. -A tam bydlí Rath? -No, má tam rodinu, rodinný domek, nemusí platit nájem..
čtu: "... svůj invalidismus ... tance" - krátká kognitivní disonance, ovšem bohatě odměněna: tanec u Týce.
OdpovědětVymazatel ou el!
OdpovědětVymazatKonec (eskalace?) jedné legendy a apartní užití pojmu "setting"!
OdpovědětVymazat