Sedím na tvrdé, dřevěné židli nasměrován na pódium, je mi hrozné vedro, pivo mi vůbec nechutná, ostatní svoje piva nenápadně/nevědomky odlívají na zem a vytvářejí tak v tom vedru skutečně odporný pivní pach.
Připadám si jak Earl z RedMeatu. Mám co dělat abych necivěl na trojici v obřím ušáku u zdi - u pravé opěrky je vpasovaná naprosto zduněná čtrnáctiletá dívka, k ní, nebo spíš přes ní je namáčknutá/přitulená dívka asi patnáctiletá a na tu přes levou opěrku přepadá chlapec asi šestnáctiletý. Snažím se poskytnout jim soukromí a odvrátit zrak, ale ostatní batiky mě nijak neoslovují. Navíc mám utkvělou představu, že starší z dívek odněkud znám, někoho mi připomíná, třeba si vzpomenu. V zásadě na tom nic není - jen si představte, jak v saku a propínacím svetru sedím v davu mániček a s půllitrem v ruce civím na mazlící se teenagery - starší z dívek se tulí k té mladší obě mají zavřené oči a na obličejích slastné výrazy; čtrnáctiletá je vážně dost zduněná, a tak zaujímá spíš pasivní postoj, zato šestnáctiletý nechce nic nechat jen tak, díky němu celý výjev visí na diagonále, gradaci - patnactiletá jemně doraží na čtrnáctiletou, která je zapasovaná úplně dole v ušáku, a na patnáctiletou o trochu vášnivěji dotírá šestnáctiletý, nemám dokonalý výhled, ale trochu mi připadá, že jí právě začal lízat ucho, jdu si dát ven cigaretu . .
- - -
Návštěva Designbloku v sobotu večer nestojí za řeč, rozvířila myšlenky, ale doopravdy nezaujala. O trochu vtipnější byla pozdější návštěva Wolkrovky, poblíž nádraží Bubny. Je to jako stroj času - strašně dlouhé vlasy, batiky, americké vojenské bundy, věkem povětšinou středoškoláci, přemýšlím, jestli se jim dá říkat máničky, když už po nich nejdou estebáči. Všichni mají mírné, klidné pohledy.
Dožaduji se usb-kabelu, který jsem tam snad dříve zapomněl - nic. Ujíždí mi vlak. Musím vydržet tady, počkat na další. Začíná koncert - možná to je osazenstvem, ale neumím to pojmenovat jinak než jako big-bít, nemám v tom úplně jasno, mají hodně kytar, žadný "západní" styl mi to nepřipomíná.
Žádné komentáře:
Okomentovat