úterý 10. ledna 2012

Na co si musím příště vzpomenout

Listuje Povídkami z jedné kapsy říkám si, jak zoufalý jsem musel být, když jsem její zálibu v této knize nijak nekomentoval. Oh, ohlédnutí, všechen ten hnus (když si vzpomenu, jak jsem se choval, samozřejmě)



Hraní na djembe, Jarek Nohavica, Jan Werich... a nesnášela Kafku - nic, nula, přikývnutí... naprosto jsem se negoval, vynuloval jsem se, nezbylo ze mě nic. Co to bylo za "vášeň", která mě nechala zapřít se tak, že jsem se, spíše než někým jiným, stal (pro ni) nikým.. tedy nakonec (samozřejmě) doslova.

5 komentářů:

  1. to mi připomnělo jeden dávný večírek s historikama : "čornej je skvělej historik" (šklebení se a mračení); "haruki murakami je fakt dobrej" (nervózní poposedávání); "odsun sudeťáků byl špatnej, ale nevyhnutelnej" (uculování se za zády); "jedeš na ten rytířskej turnaj?" (výbuch zloby).
    a potom se člověk diví, že nemá kamarády!
    ovšem ve jménu sexu neni žádné ponížení dost ponižující.

    OdpovědětVymazat
  2. a teď si představ, že bys musel volit mezi dívkou A (Povídky z jedné kapsy, djembe, Nohavica, Werich) a dívkou B (Povídky z druhé kapsy, darbuka, Nedvěd, Horníček).

    OdpovědětVymazat
  3. Popravdě nevím, jaká kritéria bych zvolil ... pokud by to byla dvojčata.

    /díky za přikývnutí, Pepku

    OdpovědětVymazat
  4. taky je tu možnost zahrát cynika : a četlas už toho novýho čapka? když už se jednou žije, tak se má žít pořádně, a ne že ne, takže, děláš anál?
    ...a ještě se u toho pobavit

    OdpovědětVymazat
  5. a taky je tu možnost zahrát na hoboj.

    OdpovědětVymazat