Když nevíš, opyš

Čekají mě ještě 3 hodiny ve vlaku. Nemám náladu, nespolupracuji s ostatními cestujícími. Řeholní život jsem poslední dobou velmi, velmi zanedbával, a tak jediné, co mě váže s poutí, jsou kustodovy e-maily, na osobní předání nedošlo, to by historie měla vědět. A vypadá to, že bude vážně pršet, bude pršet velmi vážně.

Tři malí kluci hrají prší se svojí obézní náctiletou "vedoucí". Hrají proti směru hodinových ručiček. Obezita je problém.

Možná budu mít tu nemoc z nemytého lesního ovoce pokáleného od srnek. A encefalitidu prý přenášejí už i komáři.

Muž, co si záměrně pěstuje vizáž Jana Wericha. Je vidět, že ví, že to vidíme? Těžko říct. Možná je to cizinec a neví, proč ho okukujeme. Nebo: umí už žít v přestrojení za Jana Weircha a ví, že nesmí dát najevo, že ví, že víme, že on ví... to je nejnáročnější část převleku.

Cesta mizí a objevuje se střídavě, až už si přestanu být jistý, co je cesta a co les - máloco mi přijde tak romantické jako zarostlá cesta.

- - - -
Jsem prokřehlý od propoceného trika, na terase je zima, obsazeny 4 velké stoly - děti i dospělí hlučí, není mi dobře. Uvnitř se hraje na kytaru: velká nepříjemnost. Dám si kulajdu, pak piva a grog. Vzdám to a jdu dovnitř. Muž hraje na kytaru, jiný na hliníkové lžíce. Výčepní žena kombinuje v sobě mateřského a obchodního  ducha. Když požádám o nocleh, nabídne mi ho levně, ale ještě si musím dát  grog.

Kytarista, ošklivý malý muž, je Jindra, je opilý, vlezlý, hodně toho ví ze zpráv, když řeknu, že jsem z Hostivic, nepřestane o Rathovi a o tom, že zavřou všechny Hostivičáky, protože v tom jeli s ním.  Pak mi začne dávat rady do života, často zmiňuje rakovinu, pak vybalí historku o tom, jak nějaké ženě vyléčil rakovinu speciálně sestavenou kúrou pouze ze zeleninových šťáv, odmítl prozradit použité druhy zeleniny. Ale přiznal, že měl tehdy strach, že tu ženu bude mít na svědomí.

- - - -

Ráno vstanu, porozhlédnu se po tomhle místě uprostřed ničeho: břidlicové domky, zámek, kostel, zřícenina hradu. Všude kolem ostrohu mlha, sychravo. Je to úžasné místo, výspa, vystrkov, ostroh v oblacích. Místo neprostupné melancholie.