Drazí

Drazí.

Už dlouho jsem si sem nic nepoznamenal, ničím čtenáře, odběratele, přátele neoblažil.

Beru zase tu loserovskou dráhu. Místo dotahovaní prací v rámci "podmínečného odložení termínu zápisu", nebo jak se tomu říká, hledám, kde budu studovat v příštím školním roce. Kde bych mohl studovat bez zatínání zubů. A bez soudružek.

Je to znamení: mohu jezdit každý pátek ráno do Olomouce studovat film a divadlo, a to rychlíkem Vsacan!  Vsacan. Slovo slov. Vlastně VSACAN, ale co už.

A proč? - poslední měsíc tak mimo, tak paralyzován - představou ne/dokončení stupidní domácí práce (zadání: v literatuře nebo filmu najděte čtyři komunikační jevy a popište je.., well I don't know...), že jsem si ani neblognul.

 - - - -

Kouřím. Do obličeje holky, co jí před čtvrt rokem zbouchnul můj kámoš.
Ten s náma sedí taky.
Jí nevadí, že kouřim.
Vidím je poprvé od chvíle co jsem se o tom dozvěděl.
Chtěl bych jim nějak důvěryhodně sdělit, že jim dítě přeju.
-Víte: myslim, že je fakt skvělý, že tak úžasný lidi jako vy dva maj spolu dítě. Přeju vám ho.
Ale za sebe musím říct - nešel bych do toho - ale..kdo chce kam, pomozme mu tam.
Poslední nevyzní dobře.

Dotyčná zbouchnutá:
To bys nejdřív musel mít s kym.

Kyselé hrozny jsou už úplně všude...

A kdybych uměl hrát na kytaru a zpívat, tak mám rockabilly kapelu, že jo.. (popravdě, nemůžu to vyloučit)