Stěží potlačuje vzrušení: třes, poulící se bulvy, slinění a pocení - stojí před mikrofonem a předčítá svou novou knihu. zajíká se. štěstí. Je to tady, sláva, počátek slávy! teprve počátek, sladký počátek, předcházející sladkému pokračování. už žádná nejistota. už žádné čekání. už žádná marnost. žádné prázdno. teď už všechno bude. státní spisovatelský byt, velký světlý byt. z některých známých se stanou noví přátelé. a z některých přátel budou pouze známí. budou čtení, bankety, rauty, party, udělování cen. další a další stipendia a ceny. respekt, uznání, vážnost. rozhovory. dotazníky. fotografování. nahrávání ..
Já, Jarmila Štrupníková, budu dále tištěna a digitalizována, nahrávána a vysílána, kopírována, slyšena a čtena, hodnocena, přijímána a odmítána, převypravována, preparována, popisována i vypisována. Budu rozmnožena, budu více, vícekrát a déle. Vstupuji do zrcadlové síně a exploduji štěstím, rozstřikuji se po odrazech odrazů svých odrazů.
Jsem tisícihlavá bohyně, nezrozená a rodící, psaní bylo vyhnáním oddenků, nařízkováním se. Budu jejich matkou, sestrou, dcerou, jejich tramvajačkou, inspirátorkou a těšitelkou, se sklopeným zrakem a hořícím srdcem nechám u svého oltáře zapalovat oběti.
Budu velká, největší, budu větší než Spisovatel, než Prezident svazu, budu Spisovatelka, budu Prezidentka, budu státní, budu všude, budu všech.
Žádné komentáře:
Okomentovat