Punk je jinde. Punk je říkat, co je punk. Postmoderna je říkat, co je postmoderna. Stylový je říkat, co je stylový. (Neasi. Asi ne.)
Poslala mi esemesku, že se sejdeme v 19:42 před divadlem, takže sem věděl, že se sejdeme v 19:47 před divadlem. Našel jsem na internetu spoj a vyrazil tam, ale ještě před tím jsem si u nás dole v baru dal (stylově) Havanu a tři piva, plzeňský dvanáctky. A přemýšlel jaký to večer asi bude a jestli mi ještě napíše esemesku, a pak mi psala Dehydrovaná, že mě chce vidět a já nevěděl, co jí napsat. Potkávám hodně žen, co bych klidně opíchal, ale protože jsem zmatenej narcis a ony komplikovaný hysterky...píšu o těch zmatcích a o těch holkách takjakože jemně, citlivě a vtipně.
Svěřuju se kamarádům, protože deníček by to neunes, a tak si na internetu vedu jenom takovej protokol, co sem si jako myslel a co si pamatuju, že sem s kym vypil a co sem si myslel, že si myslej ty holky kolem. No a je to hrozně složitý, nebo vlastně je to složitý i jednoduchý zároveň jestli mi rozumíte
No a pak jsme byli v tom divadle. A dali jsme si spoustu brk/špeků/jointů. A pak jsme se rozloučili. Ještě jsem se šel někam napít. (!!Důležitá věc u deníčku - pokud je pro vás nějaká činnost samozřejmá nezapomeňte jí pravidelně zmiňovat - takže určitě popsat počet špeků + počet piv + počet panáků tvrdýho alkoholu + Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Piju už pět dnů v kuse to je teda hrozný. + sem se šel umejt do koupelny. v kuchyni sem chtěl jíst, ale v lednici nic nebylo + uvnitř sem hrozně rozdrásanej, takže sem si znova sehnal její číslo, jakože to na ni ještě nějak zkusim. Takže znova od začátku. mám nějakou představu o vlastní důstojnosti a o svym penisu, takže mažu její číslo. Předěl: Hraju na koncertě. Píšu za peníze. piju alkohol. Svěřuju se Xindlovi X. Celý se mi to rozleží v hlavě, takže sem si znova sehnal její číslo, jakože to s ni ještě nějak zkusim.
Ale taky sou tu jiný holky, což vedu v patrnosti, takže to s nima začínám a "končim" podle toho, jak se mi to zrovna jeví s Pokérovanou, což je milovnice Pokémonů a láska mýho životu. Je mi 32 takže na dnešní poměry už sem vlastně starej, i když na druhou stranu pořád jsem dost cool a progresivní, ergo mám to nejlepší ze stáří i z mládí.
Ještě jednou si to shrneme: Jezdim metrem i tramvají. Jim jídlo. Piju /alkohol. Zůčastňuji se kulturních akcí. Aktivně hledám životní partnerku. Zas a zas. Mám určitý okruh přátel, kterým se svěřuji se svými myšlenkami a pochybnostmi.
//Já jako chápu, že takhle někdo možná žije (možná, že i já), ale proč?
A Jana Jíchu vydává Torst. I když je to otrhaný monogamní makrobiotik . . takže v pití alkoholu to nespočívá . .
super.
OdpovědětVymazatještě pro pudla, aby si to nemusel kupovat: http://fiksupojka.bloguje.cz/
OdpovědětVymazatAle ten nepálský cestopis na blogu není, a ten je fakt nejlepší!
OdpovědětVymazatPoznámka o neuzavřené závorce v článku z JVjr odkazu na twitru mě utvrdila v tom, že intuice/daimón mně někdy celkem slušně vede ruku.
OdpovědětVymazatmyslim, že čtenářsky stejně selhávám, protože když jsem to bral v práci do ruky, nebyl jsem knihou vzrušen jako velkou událostí blogoscény - spíš jsem měl zvědavou náladu - tady je na vině mČ a obálka. takže zůstávají jen otázky jako: co je to za sport? co je to vlastně za ligu? proč se nikdy nebavíme o zásadních titulech literárního kánonu?
JV, mĆ - uvidíme se ve wolkrovce, doufám
Přece jsem již dávno přihlášen!
OdpovědětVymazatvím, vím, ale stejně - nikdy nevíš, co se může stát
OdpovědětVymazatzpupně bych měl dokončit - ohledně prvotextů mladých autorů - nejsou to jen očekávání - částečně je to i planá/snivá obava, že přelomový generační román někdo napíše dříve než . . já
OdpovědětVymazat