pondělí 6. září 2010

Zabil jsem Salingera, pánové / 2*16=32 / Coffein rush

Punk je jinde. Punk je říkat, co je punk. Postmoderna je říkat, co je postmoderna. Stylový je říkat, co je stylový. (Neasi. Asi ne.)

Poslala mi esemesku, že se sejdeme v 19:42 před divadlem, takže sem věděl, že se sejdeme v 19:47 před divadlem. Našel jsem na internetu spoj a vyrazil tam, ale ještě před tím jsem si u nás dole v baru dal (stylově) Havanu a tři piva, plzeňský dvanáctky. A přemýšlel jaký to večer asi bude a jestli mi ještě napíše esemesku, a pak mi psala Dehydrovaná, že mě chce vidět a já nevěděl, co jí napsat. Potkávám hodně žen, co bych klidně opíchal, ale protože jsem zmatenej narcis a ony komplikovaný hysterky...píšu o těch zmatcích a o těch holkách takjakože jemně, citlivě a vtipně.

Svěřuju se kamarádům, protože deníček by to neunes, a tak si na internetu vedu jenom takovej protokol, co sem si jako myslel a co si pamatuju, že sem s kym vypil a co sem si myslel, že si myslej ty holky kolem. No a je to hrozně složitý, nebo vlastně je to složitý i jednoduchý zároveň jestli mi rozumíte

No a pak jsme byli v tom divadle. A dali jsme si spoustu brk/špeků/jointů. A pak jsme se rozloučili. Ještě jsem se šel někam napít. (!!Důležitá věc u deníčku - pokud je pro vás nějaká činnost samozřejmá nezapomeňte jí pravidelně zmiňovat - takže určitě popsat počet špeků + počet piv + počet panáků tvrdýho alkoholu + Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Ráno jsem se vzbudil a měl kocovinu. Piju už pět dnů v kuse to je teda hrozný. + sem se šel umejt do koupelny. v kuchyni sem chtěl jíst, ale v lednici nic nebylo + uvnitř sem hrozně rozdrásanej, takže sem si znova sehnal její číslo, jakože to na ni ještě nějak zkusim. Takže znova od začátku. mám nějakou představu o vlastní důstojnosti a o svym penisu, takže mažu její číslo. Předěl: Hraju na koncertě. Píšu za peníze. piju alkohol. Svěřuju se Xindlovi X. Celý se mi to rozleží v hlavě, takže sem si znova sehnal její číslo, jakože to s ni ještě nějak zkusim.

Ale taky sou tu jiný holky, což vedu v patrnosti, takže to s nima začínám a "končim" podle toho, jak se mi to zrovna jeví s Pokérovanou, což je milovnice Pokémonů a láska mýho životu. Je mi 32 takže na dnešní poměry už sem vlastně starej, i když na druhou stranu pořád jsem dost cool a progresivní, ergo mám to nejlepší ze stáří i z mládí.

Ještě jednou si to shrneme: Jezdim metrem i tramvají. Jim jídlo. Piju /alkohol. Zůčastňuji se kulturních akcí. Aktivně hledám životní partnerku. Zas a zas. Mám určitý okruh přátel, kterým se svěřuji se svými myšlenkami a pochybnostmi.

//Já jako chápu, že takhle někdo možná žije (možná, že i já), ale proč?
A Jana Jíchu vydává Torst. I když je to otrhaný monogamní makrobiotik . . takže v pití alkoholu to nespočívá . .

7 komentářů:

  1. ještě pro pudla, aby si to nemusel kupovat: http://fiksupojka.bloguje.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Ale ten nepálský cestopis na blogu není, a ten je fakt nejlepší!

    OdpovědětVymazat
  3. Poznámka o neuzavřené závorce v článku z JVjr odkazu na twitru mě utvrdila v tom, že intuice/daimón mně někdy celkem slušně vede ruku.

    myslim, že čtenářsky stejně selhávám, protože když jsem to bral v práci do ruky, nebyl jsem knihou vzrušen jako velkou událostí blogoscény - spíš jsem měl zvědavou náladu - tady je na vině mČ a obálka. takže zůstávají jen otázky jako: co je to za sport? co je to vlastně za ligu? proč se nikdy nebavíme o zásadních titulech literárního kánonu?

    JV, mĆ - uvidíme se ve wolkrovce, doufám

    OdpovědětVymazat
  4. Přece jsem již dávno přihlášen!

    OdpovědětVymazat
  5. vím, vím, ale stejně - nikdy nevíš, co se může stát

    OdpovědětVymazat
  6. zpupně bych měl dokončit - ohledně prvotextů mladých autorů - nejsou to jen očekávání - částečně je to i planá/snivá obava, že přelomový generační román někdo napíše dříve než . . já

    OdpovědětVymazat