Dívka se zlomenou nohou, s nohou v sádře - křehkost. Dívka bez nohy, dívka s amputovanou nohou, dívka s pravou nohavicí srolovanou někam nad neexistující lýtko, dívka s nohavicí povlávající pod kolenem , nenávratně uříznutá noha. Pahýl v asymetrii. Pohledná dívka, na kterou zírá celé osazenstvo autobusu, ne kvůli tomu, že je pohledná, ale proto, že jejímu obličejíku a štíhlosti postavy neodpovídá nepřítomnost nohy od kolene dolů.
Přemítám o tomto zvláštním druhu zmrzačení, piju svůj dylinkový čaj, přikusuji geblsky, civím na vycíděný kuchyňský dřez. Myšlenky se pohupují na hladině vědomí jako polystyrenové kry v té soutěži Hry bez hranic, s nesmrtelnou Marcelou Augustovou, která se od sčítání “žolíků” dostala až do virtuálního studia Volby 2010, kde rukou staženou jako v gestu karatisty máchá kolem virtuálních sloupečků virtuálního grafu virtuálních voleb do nástupnické organizace Národního shromáždění, které to neustálo a muselo se přesunout blíž k Hradu, jako by přestěhování se do starší budovy přidalo stáří a vážnost celé instituci... ale tady už odbočuji, jako červ provrtává náhodnými směry hromadu kompostu...
- - -
Procházeje v nedávné době divadelní texty edice RozRazilu zjistil jsem, že nápad na hru o interview mladého novináře s filozofem, mistrem, geniem Pyroslavem Metříčkem je zcela neoriginální, a že hry o stáří a o hovoření s filozofy se v Čechách píší zcela běžně, to je nový život platónského dialogu, doslovné chápání tohoto rámce. Metříček se na začátku ptá novináře: Chcete slyšet vtip? -Jistě, (řekněte mi vtip, mistře.) -Česká filozofie! -Aha. -A má to různé modifikace. Třeba: Slovenská filozofie. Maďarská filozofie. Polská filozofie! Moldavská filozofie! Mám pokračovat? Píšete si to? Pochopil jste to? (Pozor, filozof-mistr se nikdy neptá, zda-li posluchači pochopili. Klade pouze záludné otázky, které vynutí nesprávnou odpověď a následnou nápravu, popřípadě vznáší pouze řečnické otázky, nebo klade řeznické otázky.)
- - -
Mezitím ta dívka stále čeká na svoji protézu nohy, aby mohla alespoň kulhat, aby se tak alespoň přiblížila dívce s nohou v sádře. Tedy Saxaně, dívce na košteti, dívce, která se stala komunistickou dívkou, lidskou dívkou díky svojí sádře. Dívky se stávají dívkami s pomocí sádry, nestávají se dívkami pomocí podlitiny na tváři, pomocí roztrženého rtu, nebo vyraženého zubu. Připomíná mi to, jak jsem si jednou mohl potřást rukou se slečnou která neměla ukazováček.
- - -
Což mi připomnělo příběh o soustružnici, která přišedši o levou ruku (nehoda) na sádru nečekala, do obnažené kosti vyřízla závit, našroubovala na ni držák nožů a pokračovala v plnění plánu. Později prý vystudovala filozofii a změnila pohlaví a jméno.... je to někde v Socialistických životech, ale na kokrétní svazek si nevzpomenu.
OdpovědětVymazatAno, tuším v SŽ, 2/72?: Soustružnice je více než jen dívka - soustružnice je žena, která se téměř rovná člověku v jeho hrdinství usilovné práce.
OdpovědětVymazatAno, to bude ono..., pokud mě paměť neklame, končí to: "I soustružnice vyroste a zestárne, narostou jí vousy a stává se z ní Vedoucí směny. Nechodí již nahá a otrhaná, je pěkně oblečená v monterkách a v blůzce."
OdpovědětVymazatOstatně celý dvaasedmdesátý ročník je výborný, snad až na ten profil předsedy MNV v Německém Brodě (SŽ, 11/72), to je jak opsané z Kafky a navíc se to "Proměna" i drze jmenuje. Tak on ten Kafka byl lidový spisovatel, ne že ne, a měl to, jak se říká, odpozorováno, nastudováno, nakoukáno, ale...
samozřejmě i on měl možnost se změnit, stejně jako soustružnice se mohl stát opravdovým /opravdovějším/ člověkem, profilovat se, lidsky se profilovat, místo toho jako by zůstal stát na místě, nepochopil, neprohlédl a vlastně se neproměnil a proto ho nemůžeme přijmout úplně
OdpovědětVymazatPřesně tak - emigrovat do Švábska umí každý, ale stát se opravdovým člověkem bez přívlastků, vyprofilovat se zejména, hlavně a především jako Člověk, muž, manžel, milenec, nebo, v druhém plánu nakonec i jako ředitel, to chce pevnou, martenzitickou povahu, kterou rudá záře zakalí a mráz popustí, moč a zvratky nitridují, chlad cely cementuje... ale celá ta jeho - jeho proměna jako by proběhla, pokud vůbec proběhla!, jenom z vnějšku, formálně, a proti formalismu jsme přeci my vždycky bojovali. Narozdíl od jiných, kteří proti němu nikdy nebojovali.
OdpovědětVymazatSdělení bylo vždy přední, a je na místě se po něm ptát i u dotyčného, prázdná forma Moderního Člověka přeci nemůže uspokojovat
OdpovědětVymazata také neuspokojuje, neboť Moderní Člověk je ze své podstaty sám prázdnou formou - ukážeš Modernímu Člověku prázdnou formu, a on se v ní pozná. A to my chceme? No to my nechceme!
OdpovědětVymazatOni staří neslibovali nadarmo: "zkus překročit normu, snad dostaneš formu"
OdpovědětVymazati soustružnice si ostatně může přečíst Normu v originále
OdpovědětVymazatna vás nemám, pánové. klobouk, cylindr a hrnce dolů.
OdpovědětVymazatpřipojuju se k ovacím. měl bych přestat zanedbávat literaturu doslovu!
OdpovědětVymazatpřekročili jsme Normu! (bez vás bych to musel pochválit sám)
OdpovědětVymazatJe Norma náš Jordán nebo náš Rubikon? Je nová šablona pro vk Dar Boží, nebo naopak Boží Dar? Získáme odpovědi na všechny otázky roku 2011 přičtením jedničky k všem odpovědím na otázky roku 2010? Může tento komentář mít nějaké překvapivě překvapivé ukončení?
OdpovědětVymazatAni my sami netušíme, kam dál se toto vlákno odvine . . v moirových kompletech, s hroty běžek směřujícími k nebi jedeme už projetou stopou, a přesto nevíme kam.
OdpovědětVymazatjak určitě říkával něčí děda: "Mladej, tendle svah za tebe nikdo nesjede."
OdpovědětVymazatnová šablona naneštěstí znesnadňuje čtení i načítání
OdpovědětVymazatsoustružnice ve vysokém rozlišení jsou už takové
OdpovědětVymazatkdyž mně se ten obrázek nechce upravovat.
OdpovědětVymazatVálcova vánoční bernhardovská mánie je velmi zábavná.
...soustružnice, co se tváří jako žena u plotny, ale není dívkou ze sporáku
Mohl by canettiovsky uhořet při požáru bytu nacpaného po strop sebranými spisy T.B.
OdpovědětVymazatŽena s tváří na plotně, žena s hlavou ve sporáku. Plyn už syčí (syn už plyčí) z trouby ven, a hned zase dovnitř - je to střídavý plyn.
Sofiina volba: Se šípkovou!
S Šípkovou se tráví v naší plynové sauně. (opilý sleduji http://www.youtube.com/watch?v=FBpyPucBq90)
OdpovědětVymazatNahé uvařené mrtvolky v přilehlém bazénku ledové vody (z aluminiových tyčí a modrého plastu, olezlá kachlíkovaná suterénní místnost mateřské školky, dveře do kotelny, okresní město v nejmenované pahorkatině).
OdpovědětVymazatTO je bulvar.
Mohl by ceauşescovsky uhořet při požáru bytu nacpaného po strop sebranými spisy StB.
OdpovědětVymazatnebo se v den svých sedmašedesátých narozenin, brzy ráno, mírně opilý, vydat nasypat ptačí zob do krmítka, dostat infarkt a umrznout na krajnici venkovské ulice, jako svého času můj strýc
OdpovědětVymazatZvláštní, že to zmiňuješ - delší dobu se dojímám touto představou: ... o obecním prosťáčkovi, který se šmouhou od čokolády na tváři leží v závěji, zapadáván obrovskými nadýchanými vločkami sněhu svíraje v již mrtvých dlaních mrtvého ptáčka. Ptáčka, za jehož život nabízel život svůj - vesmír však úmluvu nedodržel
OdpovědětVymazat